Město Frýdlant rozkládající se na obou březích řeky Smědé tvoří přirozené centrum celého Frýdlantského výběžku. Vznikalo a rozrůstalo se ve stínu stejnojmenného hradu střežícího zemskou stezku do Lužice.
Zvláštní jméno bývá vysvětlováno starou pověstí, podle které žil před mnoha staletími v hustých lesích provincie Záhvozd muž, který měl sedm synů. Když dospěli, požádal vrchnost, aby jim přidělila sedm lánů půdy. Tak se prý také stalo a zanedlouho vyrostla na břehu Smědé malá osada. Starý otec toužící po klidu a míru, ji pojmenoval po německu Viderland, což v českém překladu znamená „chraňte zemi“
Frýdlant je městem, kde téměř z každé uličky dýchá historie. Mezi nejvýznamnější památky patří kromě hradu též děkanský chrám 
Nalezení sv. Kříže, nacházející se na pravém břehu řeky Smědé. Dokončen byl roku 1551 a poté ještě několikrát přestavován. Nejpřitažlivější součástí jeho interiéru je nepochybně redernská hrobka, dílo vratislavického sochaře Christopha Heinricha z let 1605-1610, za kterou Redernové zaplatili tolik jako předtím za celé frýdlantské panství. Mramor na ni byl dovezen až ze Slezska a Anglie. Vzácné jsou sochy apoštolů z dílny Matyáše Brauna, renesanční náhrobky, obraz sv. Kateřiny od Karla Škréty a před kostelem mariánský sloup z počátku osmnáctého století. Poblíž kostela stojí také bývalá městská solnice, kam se dovážela sůl z dalekého Halle nad Saalou. Ve městě se nacházejí ještě dva mladší kostely : sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží.
Ve své původní podobě je celá řada typických měšťanských domů, situovaných převážně na náměstí a v Zámecké ulici. V samém centru jsou doplněny i svéráznou soustavou dnes již nefunkčního vodovodu rozvedeného do několika žulových kašniček. Tu a tam se dochovaly i prastaré dřevěné domy s hrázděnými patry.
Dominantou města je neorenesanční radnice postavená v letech 1893-1896 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna, tvůrce radnice v Liberci. Stranou do náměstí zdobí sochy Spravedlnost a Obětavost, interiér dotvářejí vitrážová okna, dary místních podnikatelů, a významná je busta Albrechta z Valdštejna umístěná v hale, dílo raspenavského sochaře Scholze. Ve druhém patře radniční budovy je umístěno Městské muzeum s expozicemi přírody a historie Frýdlantska, soustřeďující též nejvýznamnější památky na slavné rodáky a předměty, jež v minulých stoletích sloužily k běžnému životu zdejších obyvatel. Kuriozitou muzea je velký model původní radnice, která dříve stávala uprostřed náměstí, jenž je dílem řezbáře Kindermanna.
Téměř osmitisícový Frýdlant si uchoval mnoho ze své krásy a středověké atmosféry, která stále přitahuje návštěvníky na řadu netradičních kulturních akcí, jakou je například i v celorepublikovém měřítku vyhlášená Frýdlantská jazzová dílna či neopakovatelné Valdštejnské slavnosti, kdy městem pochodují zbrojnoši v renesančních kostýmech, na náměstí je dobová tržnice a na okolních lukách se odehrávají zinscenované bitvy.
Přímo ve městě slouží k aktivnímu odpočinku zimní a fotbalový stadion, tělocvična, poblíž frýdlantského kempu kvalitní tenisové antuk
ové kurty. Kulturní zázemí města tvoří kino, knihovna, muzeum a nová výstavní síň v budově radnice. Samotné centrum města nabízí síť obchodů a několik restaurací s výbornou českou kuchyní.
Z okolí Frýdlantu lze rozhodně doporučit návštěvu Křížového vrchu, který se tyčí za řekou přímo naproti zámku. Je nazván podle křížové cesty z žulových bloků, zřízené zde v 18. století. Na jeho čedičových svazích, které jsou chráněným územím, se vyskytuje celá řada ohrožených rostlin. Na severní straně města je vděčným cílem vycházek frýdlantská rozhledna, postavená roku 1907 na Resslerově vrchu. Je z ní krásný pohled na strmé svahy Jizerských hor i daleko na opačnou stranu do Saska a Lužice.
Zvláštní jméno bývá vysvětlováno starou pověstí, podle které žil před mnoha staletími v hustých lesích provincie Záhvozd muž, který měl sedm synů. Když dospěli, požádal vrchnost, aby jim přidělila sedm lánů půdy. Tak se prý také stalo a zanedlouho vyrostla na břehu Smědé malá osada. Starý otec toužící po klidu a míru, ji pojmenoval po německu Viderland, což v českém překladu znamená „chraňte zemi“ 
Nalezení sv. Kříže, nacházející se na pravém břehu řeky Smědé. Dokončen byl roku 1551 a poté ještě několikrát přestavován. Nejpřitažlivější součástí jeho interiéru je nepochybně redernská hrobka, dílo vratislavického sochaře Christopha Heinricha z let 1605-1610, za kterou Redernové zaplatili tolik jako předtím za celé frýdlantské panství. Mramor na ni byl dovezen až ze Slezska a Anglie. Vzácné jsou sochy apoštolů z dílny Matyáše Brauna, renesanční náhrobky, obraz sv. Kateřiny od Karla Škréty a před kostelem mariánský sloup z počátku osmnáctého století. Poblíž kostela stojí také bývalá městská solnice, kam se dovážela sůl z dalekého Halle nad Saalou. Ve městě se nacházejí ještě dva mladší kostely : sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží. 
Dominantou města je neorenesanční radnice postavená v letech 1893-1896 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna, tvůrce radnice v Liberci. Stranou do náměstí zdobí sochy Spravedlnost a Obětavost, interiér dotvářejí vitrážová okna, dary místních podnikatelů, a významná je busta Albrechta z Valdštejna umístěná v hale, dílo raspenavského sochaře Scholze. Ve druhém patře radniční budovy je umístěno Městské muzeum s expozicemi přírody a historie Frýdlantska, soustřeďující též nejvýznamnější památky na slavné rodáky a předměty, jež v minulých stoletích sloužily k běžnému životu zdejších obyvatel. Kuriozitou muzea je velký model původní radnice, která dříve stávala uprostřed náměstí, jenž je dílem řezbáře Kindermanna. 
ové kurty. Kulturní zázemí města tvoří kino, knihovna, muzeum a nová výstavní síň v budově radnice. Samotné centrum města nabízí síť obchodů a několik restaurací s výbornou českou kuchyní.